Tyrkysová země III - Zazvonil zvonec a pohádky je konec...

Poslední dlohá cesta je přede mnou - cesta domů. Stovky kilometrů po zemi a k tomu pár tisíc vzduchem, než se vrátím zase do Prahy. Ale i cesta je cíl a i jízda taxíkem může být nečekaně siným zážitkem.

Tyrkysová země III - Utíkej Foreste!

Po delší pauze se konečně moje povídání o třetí cestě do Iránu blíží ke konci. Dluho, předlouho (vlastně už od chvíle, kdy jsem dojela domů) jsem přemýšlel, zda letos vůbec budu o své cestě psát, nejen kvůli vládnoucím protiislámským náladám. A když už jsem se rozhodla, že skutečně svoje zážitky z milované Tyrkysové země zapíšu, přišlo jedno další velké dilema - zda psát uplně všechno, co se stalo. Jestli snad nestojí za to něco vynechat a tím se ušetřit případných nepěkných komentářů...

Tyrkysová země III - Jak se restauruje mešita...

... aneb tu máš kladivo! Naučila jsem něco nového a zjistila, jak je můj pohled na některé věci povrchní, protože mě nikdy ani ve snu nenapadlo zajímat se třeba o to, jak se tvoří výzdoba mešit.

Tyrkysová země III - Adoptovaná

Z Mashadu do Yazdu vede přímá cesta, nicméně ve špatné dny, proto si zajedu do Kermanu, který má být taky moc pěkný...

Tyrkysová země III - Dlouhá cesta do Kermanu

Dalších víc jak 20 hodin ve vlaku, tentokrát ovšem ne tak pohodových...         

Tyrkysová země III - Imam Reza

Víte, kolik stojí místo v nebi?     

Tyrkysová země III - Vlak do Mashadu

Íránské vlaky jsou čisté, pohodlné a klimatizované, takže trávit v nich 24 hodin uprostřed parného léta je jako strávit 24 hodin v lázních (jak to definovala babička). Nicméně je dobré si předem zařídit kupé jen pro dámy, abych nemusela celou dobu sedět zakuklená v šátku. A pak už se jen modlit, aby spolucestující byly příjemné... A cesta z Tabrízu do Mashadu může začít.

Tyrkysová země III - Poet's tomb

Modrá mešita, bazar a Poet's tomb, tři místa, která mi lidé v Tabrízu nejvíce dopoučují k návštěvě a já si pro dnešní den vybrala bazar a hrobku...

Tyrkysová země III - Klášter svatého Štěpána

Cestování sama má pár nevýhod, většinou týkající se peněz - hlavně dražší ubytování a dražší cesty taxíkem, ale zase spoustu výhod - poznávání nových lidí, nemusím se ně nikoho ohlížet, můžu si dělat, co zrovna chci... A když se takhle na chvíli potkají dvě osamělé cestovatelky, rázem se mění plány a vznikne fajn nové přátelství.

Tyrkysová země III - Tabríz, Tabríz, tam sem taky nebyla...

Letos jsem se rozhodla cestovat převážně do míst, kde jsem ještě nebyla, abych se neustále nemotala ve známém trojúhelníku Yazd, Shiráz, Esfahán (protože v posledních dvou jmenovaných neni nic, co bych chtěla vidět podruhý, nebo nedejte bohové potřetí), a tak padla volba na Tabríz.

Tyrkysová země III - Hamadán, Ramadán, divnej pán...

Někdo v životě koná pouť do Mekky, jiní ke hrobu svatého Jakuba v Santiagu de Compostela, což mám mimochodem taky stále ještě v plánu, ale letos jsem se rozhodla doputovat do Hamadánu ke hrobu Avicenny – otce moderní medicíny.

Tyrkysová země III - Khomeini kam se podíváš...

V Teheránu se chystám zůstat jen přes noc a po tom, co jsem skoro celý den zaspala, se večer vydávám na výlet za jednou z rozlouhou největších zajímavostí tohoto města - hrobkou Imama Khomeiniho, která po 4 letech, kdy jsem jí viděla poprvé vypadá pořád skoro stejně - nedostavěně.

Tyrkysová země III - Vzhůru do roku 1393

Do Skotska ze Slovenska, do Norska z Polska a do Íránu z Německa. Měla bych si zjistit, kam se létá levně z Rakouska a naplánovala to na příští rok. Ale teď mě čeká přibližně 20 hodin na cestě do Tyrkysové země, abych zjistila, co se tam za poslední 4 roky změnilo, a co zůstalo naopak stejné.

Zpátky do budoucnosti

"Vždyť tam to je jak ve středověku!" Hláška, kterou lidi omílaj s oblibou dokola, když si dovolim vypustit z pusy něco o Íránu, až jsem se na ní naučila odpověď, co zaručeně umlčí 99% z nich: "Jo, však tam taky maj rok 1393..."